Kostnatenie kopytných chrupaviek

23. září 2014 v 12:12 |  Články

Kostnatenie kopytných chrupaviek


Autor: MVDr. Dominika Švehlová

Jedním z nejčastějších náhodných nálezů na rentgenových snímcích končetin koní je kostnatění kopytních chrupavek. Nemyslím, že by tento pojem byl pro většinu koňáků něčím zcela neznámým, rozhodně však ne všichni a ne vždy vědí přesně, proč k tomu dochází a co to znamená pro zdraví koně a jeho další pracovní využití.

Kopytní chrupavky se nacházejí na vnitřní a vnější straně kopyta a lze je nahmatat těsně nad korunkou jako pružné hrbolky po stranách nad patkami. Normálně absorbují nárazy při dopadu kopyta na zem. Protože jsou pružné, dovolují kopytu měnit tvar během zatížení a návrat do původního stavu během odlehčení.

Prečo chrupavky kostnatejú ?
S kostnatěním kopytních chrupavek se častěji setkáme na hrudních končetinách. Postiženi jsou obvykle chladnokrevní koně, naopak toto onemocnění není časté u plnokrevníků.
Kostnatění se v mnoha případech považuje za normální proces stárnutí u koní, je li mírné a nezpůsobuje kulhání. Bývá také náhodným nálezem u těžce pracujících koní. Je-li kostnatění nadměrné, abnormální nebo předčasné, bývá známkou příliš velkého tlaku nebo tahu působícího na kopytní chrupavky, které se tomu "brání" přeměnou v pevnou a odolnou kostní tkáň.
Koně s vyváženými, širokými kopyty a patkami nemívají obvykle s kopytními chrupavkami problémy. Jejich kostnatění se často spojuje s úzkými kopyty nebo patkami. Příčinou bývá obvykle:
  • nepravidelná stavba kopyta, která má svým způsobem dědičný charakter: jedná se o dlouhé nebo úzké kopyto a/nebo dlouhé či těsné patky;
  • zanedbaná nebo nesprávná úprava bosých kopyt: například nadměrné vyřezávání nebo zanedbání rozpěrek, které tak neposkytnou podporu elastickým chrupavkám;
  • špatné podkování: podkovy s dlouhými ozuby, s nestejně vysokými patkami, kování na malé a úzké podkovy.

Dále se na kostnatění mohou podílet:
  • nepravidelné postoje končetin: sbíhavý či rozbíhavý postoj, vtočení kopyt ven i dovnitř, strmá spěnka;
  • poranění v oblasti patek, které poškodilo i kopytní chrupavku.

Jaké problémy s sebou kostnatění kopytních chrupavek nese?

Tím, že chrupavky zkostnatí, ztratí svoji pružnost a omezují kopytní mechanismus. Kopyto ztrácí schopnost tlumit nárazy, nedostatečně přilne k povrchu a nemůže se dobře přizpůsobovat nerovnostem, takže hůř chrání klouby končetiny. Ztrácí také svoji schopnost pumpovat krev.
Kůň se pohybuje ztuhleji a opatrněji, může kulhat, především v obratech. Ale! Ve většině případů však kůň kulhá pouze během procesu kostnatění, kdy je v kopytě přítomen zánět. Zkostnatělé kopytní chrupavky již kulhání nezpůsobují, pokud není tato novotvořená kostní tkáň příliš masivní a nenarušuje mechanicky funkci kopyta nebo netlačí na okolní citlivé tkáně. Většinou však kůň kulhá proto, že tento stav provází další onemocnění kopyta, například podotrochlóza.
V akutní fázi, tedy tehdy, když právě kostnatění probíhá, dochází v kopytě k zánětu. Oblast nad postiženou chrupavkou má zvýšenou teplotu, je bolestivá na dotyk a je příčinou kulhání.

akmile se kostnatění zastaví, kůň přestává kulhat, přestože chrupavky už neplní svoji funkci v kopytním mechanismu. Zkostnatělé chrupavky lze někdy nahmatat zezadu nad korunkou jako tvrdé bulky, kopytní stěna bývá v tomto místě strmější (obr. 2).
Zkostnatělé kopytní chrupavky lze vidět na rentgenovém snímku (obr. 4). Obvykle se jedná o náhodný nález, který neznamená, že postižená chrupavka je nutně příčinou kulhání. Naopak - pokud kůň kulhá, je třeba nejdříve vyloučit všechny jiné možné problémy, než se za příčinu kulhání určí kostnatění kopytních chrupavek.
Veterinář může dále provést svodné znecitlivění zadní části kopyta, což však neodliší kulhání z kostnatění kopytních chrupavek od jiných nemocí této oblasti.

Lze se zkostnatělými kopytními chrupavkami něco dělat?

Obecně lze říct, že kostnatění kopytních chrupavek je známkou nerovnováhy kopyta, jeho nesprávné stavby či působení nepřiměřených sil. Přestože nemusí způsobovat viditelné zdravotní problémy, narušuje fyziologický průběh kopytního mechanismu a může být příčinou jiných nemocí kopyta.
V akutní fázi kostnatění a v případě kulhání "z patek" je třeba koně držet v klidu (6-8 týdnů) a kopyto chladit. Spolu s přivolaným veterinářem je třeba zjistit, co kostnatění vyvolalo a tyto příčiny odstranit nebo léčit. Nerovnováhu kopyta je třeba korigovat správnou korekturou nebo podkováním podporujícím roztahování patek, veterinář může doporučit kúru nesteroidními protizánětlivými léky. Postižené kopyto je třeba i nadále pravidelně překovávat nebo upravovat, aby se podpořilo a udrželo roztahování patek.

Pokud už byly zjištěné zkostnatělé chrupavky, ale proces ještě není závažný, kůň je jinak zdravý a nemá žádné klinické problémy, není třeba podstupovat nějakou speciální léčbu. Bohužel se jedná o nevratný proces, kterým se kopyto přizpůsobuje působení sil. Pružnost kopyta zůstane omezená, a přestože vyléčení není možné, lze přispět ke zlepšení situace návratem k fyziologickému tvaru kopyta. Rozšířením strmé a úzké stěny a těsných patek ho zbavíme bolesti a zabráníme dalšímu kostnatění a zhoršování stavu. Protože už však došlo k nevratným změnám v kopytních strukturách, nikdy už nebude tvar a funkce kopyta ideální, může však být pro danou situaci optimální.
Stav lze řešit různými způsoby:
  1. Pokud se použije obvyklá železná podkova, omezí se kopytní mechanismus a kopyto se tak zbaví bolesti, takže kůň přestane kulhat. Kromě obecného negativního působení těchto podkov na kopyto a končetinu však dojde k upevnění stávající nepříznivé situace kopyta a kostnatění může pokračovat dále.
  2. Je třeba se snažit o odborné roztažení kopyta a patek. Kůň pak může zůstat bosý nebo ho lze okovat podkovou typu full roller motion shoe, která sníží aktivitu kopytního kloubu a tlumí bolest.
Pokud by došlo ke zlomení zkostnatělé kopytní chrupavky, může veterinář navrhnout chirurgické odstranění úlomků, popřípadě znehybní končetinu koně až do zhojení zlomeniny. Pálení nebo blistrování by měly patřit minulosti, protože jsou značně nehumánní a jejich účinek je sporný. Ve vzácných případech, kdy zkostnatělé chrupavky způsobují chronické nebo jinak nezvládatelné kulhání, lze provést neurektomii prstního nervu na postižené straně kopyta.

Kdo pravidelně upravuje kopyta svých koní, udržuje je v rovnováze a brání nestejnoměrnému opotřebování a nepřiměřenému zatěžování, s kostnatěním kopytních chrupavek se jistě nesetká.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama