Dermatofilóza

11. října 2011 v 14:57 |  Články

Dermatofilóza

Autor: MVDr. Dominika Švehlová
Kategória: Choroby koní
Když se řekne dermatofilóza, asi si jen málokdo bude umět představit konkrétní problém. Když se však řekne "stroupky na nohách spojené s vlhkým počasím a blátem", mnozí už budou doma. Budeme se bavit o problému, který sice není výrazně nebezpečný, ale umí znepříjemnit život koni i člověku. V anglicky mluvících zemích známý jako "mud fever" nebo "rain rot", u nás zatím bez zažitého laického názvu: bolestivý bakteriální zánět kůže provázený tvorbou strupů, někdy podobný flegmóně, jindy plísni.
Co to vlastně je


I přes poněkud exotický název je to poměrně běžné onemocnění. Jedná se o zánět kůže, dermatitidu, způsobený bakteriemi: Dermatophilus congolensis (podle toho je i název), dále to mohou být stafylokoky, streptokoky či corynebakterie. Všechny tyto baktérie žijí nebo ve formě spór přečkávají v běžném prostředí, především v hlíně. Za vlhkého a chladného počasí, u nás většinou na podzim, se "proberou", plavou ve filmu vody v blátě i na mokré kůži a čekají na příležitost. Zdravá kůže je pro ně neproniknutelná hradba, pokud však dojde k jejímu narušení, baktérie vniknou dovnitř, usídlí se zde, začnou se množit a poškozují okolní tkáň. Tělo koně na tuto infekci odpovídá zánětlivou reakcí; postižené místo se prokrví, oteče, ranný sekret prostoupí na povrch a zaschne. Pod vzniklý strup se přesouvají množící se baktérie i bílé krvinky a tvoří hnis; jakmile "zralý" strup odpadne, do prostředí se dostanou další baktérie čekající na svoji příležitost, než je vlhko a vhodná teplota "probudí".

K zánětlivým změnám a k tvorbě strupů dochází na místech, která bývají nejvíce vystavená vlhku, dešti, blátu. V našich zeměpisných šířkách bývají postižené především dolní části končetin: patky, spěnky, spěnkový kloub. Dermatofilóza je rozšířenější a závažnější v (sub)tropických oblastech, kde postihuje i větší plochy těla, především na místech, kam normálně prší, čili krk, hřbet a boky hrudníku.
Podívejme, co všechno můžete na postižených místech těla najít:
- pocuchaná, naježená, prožraná, mastná srst,
- prosakující nažloutlý sekret,
- viditelné a/nebo hmatné strupy,
- pod strupy malé kruhovité mokré vřídky,
- později se hromadí pod strupem hustý bílý, žlutý nebo nazelenalý hnis (obsahující baktérie),
- zanícená kůže bývá zesílená, hrubá,
- končetina často hřeje, otéká, bolí na dotyk.
Poškozená kůže je i při pohybu bolestivá a koně často kulhají. Pokud bychom toto akutní stádium neléčili, zanícená a zhrublá kůže může popraskat, infikují se hluboké struktury a krom známé flegmóny může dojít k celkovému narušení zdravotního stavu koně nebo k trvalému zesílení kůže.
Proč koně onemocní
1. Baktérie zdravou kůži nenapadnou. Aby došlo k infekci, musí být kůže nějakým způsobem oslabená. Mluvíme o predispozičních faktorech. Ty samy o sobě onemocnění nevyvolají, jen "zlepšují" podmínky pro vznik infekce:
- genetika: různí jedinci jsou různě náchylní na infekci;
- pigmentace: nepigmentovaná kůže je náchylnější;
- srst: nadměrné ochlupení (např. rousy, hustá zimní srst) brání vyschnutí kůže; proto dermatofilóza postihuje často nativní a chladnokrevná plemena koní;
- celkové oslabení imunity (např. špatná výživa, stres, jiné onemocnění);
- vnější podmínky: chlad, vlhko; postiženi jsou především koně žijící celodenně na pastvinách.
2. Avšak ani za těchto podmínek kůň neonemocní, pokud nedojde k porušení kožní bariéry. Mluvíme o primárních faktorech:
- oděrky, ranky;
- nadměrná vlhkost rozmočí kůži a smývá ochrannou vrstvu na pokožce;
- podráždění a poškrábaní kůže bandážemi, kamašemi,
- časté chození v písku, blátě či jiném drsném materiálu;
- podobně ničí ochrannou vrstvu kůže nadměrné mytí a nadměrné používání dezinfekce či různých saponátů;
- podráždění kůže jinými záněty: kontaktní alergie, fotosenzitivita, plísně, svrab apod.
A konečně zde máme tzv. udržující faktory. Jedná se o ony baktérie, které využívají výše uvedených podmínek, proniknou do poškozené kůže a udržují či zhoršují již vzniklé problémy.
Boj proti dermatofilóze
Principem léčby dermatofilózy je omezit vlhko a poskytnou kůži správné podmínky pro hojení. Proto:
1. Kůži je třeba během léčení chránit před vlhkem a/nebo nečistotami. Čili odstranit nadbytečné chlupy a držet koně v suchém a čistém prostředí.
2. Během vlastní léčby je v první řadě třeba odstranit všechny strupy. Tím se odstraní i nahromaděné baktérie a zároveň lék může proniknout až ke kůži. Strupy nejdříve pořádně rozmočte, například slabým dezinfekčním roztokem. Opatrně je pak odstraňte měkkým kartáčkem, gázou nebo prsty. Zpočátku to bývá pro koně bolestivé, někdy je dokonce nutná sedace. Odstraněné strupy ihned zlikvidujte, protože jsou infekční.
3. Vlastní léčba infekce. Po odstranění strupů je třeba obnaženou kůži a ranky pořádně zdezinfikovat. Tím se zahubí baktérie na povrchu. Osvědčené jsou přípravky obsahující chlorhexidin nebo jód. Antibakteriální účinky byly zjištěné např. také u aloe vera. Někdo může používat i lokální antibiotika, jejich užívání se však řídí přísnými pravidly. Po dezinfekci je třeba končetinu opláchnout a vysušit (na vzduchu, fénem) a držet ji v suchu a čistotě. Body 2. a 3. je třeba denně opakovat, dokud se nepřestanou vytvářet nové strupy a ranky se nezatáhnou novou jemnou kůžičkou.
4. I nadále je pak třeba kůži chránit a ošetřovat, než se zcela zhojí a zaroste srstí.
Po zvládnutí infekce a pokaždé, když koně dáváme ho vlhka či špíny budeme na jeho končetiny aplikovat různé protizánětlivé a antimikrobiální krémy či oleje, které zvláčňují kůži (aby nedošlo k dalším prasklinám) a zároveň působí jako bariéra - vytvoří na kůži film nepropustný pro vodu i další škodliviny z prostředí. Oblíbené jsou krémy se zinkem, octanem, měsíčkem, existují i speciální komerční přípravky; později bude stačit obyčejný dětský olejíček nebo směs minerálních olejů (parafin, lanolin). Vždy se musí aplikovat na suchou a čistou kůži! Počítejte s tím, že k úplnému zhojení dojde až za pár týdnů.

Po zvládnutí infekce je dobré provést dezinfekci stáje, např. Virkonem.

Pokud se akutní zánět hned neléčí, noha oteče a otok postupuje výš, bolí, hřeje, kůň kulhá, mohou se vytvořit abscesy, vypadává srst. V závažnějších případech zvolí veterinář celkové podávání antibiotik a protizánětlivých léků, chronicky oteklou nohu lze balit bandážemi, ale minimálně hodinu denně by měla kůže "dýchat" na vzduchu.
Pokud se však stav i přes veškerou snahu nehojí nebo se stále opakuje, je třeba provést lokální diagnostiku (a vyloučit například plísně, parazity apod.) a/nebo celkové vyšetření, hledat příčiny oslabení imunity, onemocnění jater apod.
Pro léčbu dermatofilózy lze po poradě s odborníkem použít i homeopatika (pro zlepšení kůže např. graphites, melandrinum, petroleum, thuja, pro zlepšení celkové imunity echinacea), pro celkovou podporu organismu v boji proti infekci, pro zlepšení činnosti jater a pro zlepšení kůže lze do krmení přidávat odpovídající bylinky a čaje.
Samozřejmě nejlepší bude onemocnění předcházet, což však bývá v určitých případech nemožné. Zde je pár tipů, jak se vyhnout nepříjemným bolavým strupům:
1. Koně náchylní na dermatofilózu a podobné záněty by neměli pobývat na dešti a v blátě, popřípadě by jejich pobyt ve vlhkých podmínkách měl být minimalizovaný. Pokud je nelze z jakéhokoli důvodu držet ve stáji, mohou trávit den na ohrazeném místě se zpevněným a/nebo suchým povrchem (beton, štěrk). Střídejte pastviny a výběhy, oddělte elektřinou zablácené části výběhu.
2. Pokud koně přivedete z venku a má zablácené nohy, rozhodně je nestříkejte vodou. Koně zaveďte do suché a čisté stáje, nechejte uschnout a bláto vykartáčujte. Mokré nohy vysušte opatrně utěrkou.
3. Udržujte v boxech čistou a nedráždivou podestýlku.
4. Snažte se koně držet na část dne (v noci) ve stáji nebo na jiném suchém místě. Kůže a srst na jejich končetinách bude mít šanci vyschnout a vy budete mít možnost použít lokální léky, než je ráno opět vyvedete na pastvinu nebo do výběhu.
5. Koním ostříhejte nadměrně dlouhou srst na nohách, ale neholte je, běžné osrstění kůži naopak před vlhkem chrání!
6. Vyhněte se nadbytečnému a/nebo příliš hrubému čištění/mytí nohou, nepoužívejte plošně dezinfekci, nemyjte koně často šampóny a jinými chemikáliemi.
7. Bandážujte pouze suché a čisté končetiny, používat kamaše, bandáže atd. tak, aby nepoškodily kůži, tj. zevnitř čisté, suché (to stejné platí o dekách).
8. Suché a čisté končetiny lze natřít před vyvedením na pastvinu/do výběhu ochranným krémem na bázi oleje (s tea tree, sírou, MSM, aloe vera, medem, vitamínem E aj.).
9. Popřípadě lze do krmení přidat přípravky na podporu kůže: sojový/rybí olej, mořské řasy, antioxidanty, bylinky a esenciální oleje (levandule, heřmánek a řebříček).

Pro rychlou orientaci a první pomoc:

ĽAHKÉ PRÍPADY
príznaky- zčervenání kůže okolo patek,
- mohou vypadávat chlupy
liečba a prevencia- omýt slabou dezinfekcí a důkladně vysušit,
- aplikovat antibakteriální krém především u koní, kteří zase půjdou ven do bláta,
- držet končetiny čisté a suché,
- (mýt je pouze studenou vodou, protože teplá otevírá póry a zvyšuje riziko infekce)
STREDNE ŤAŽKÉ PRÍPADY
príznaky- podlomy,
- hnisavé strupy,
- naježená srst
liečba a prevencia- ideálně koně během léčby nechat ve stáji,
- omýt a usušit nohy, viz výše,
- odstranit změklé strupy,
- místo infekce ošetřit antibakteriálním přípravkem,
- aplikovat bariérový krém, pokud kůň půjde ven
ŤAŽKÉ PRÍPADY
príznaky- hodně strupů,
- oteklé nohy, hřejí,
- kulhání,
- změny celkového zdravotního stavu
liečba a prevenciaviz výše
- plus celková léčba veterinářem, např. antibiotika

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama