Únor 2011

Mor prasiat (Pestis suum)

25. února 2011 v 12:00 | ADMIN |  Články

Mor prasat (Pestis suum)


Autor: MVDr. Stanislav Kollar
Kategória: Vn. choroby

- u nás sporadický výskyt
- velmi infekční onemocnění, projevující se hemoragickou diatézou v trávicím a dýchacím aparátu
- v Africe se vyskytuje africký mor prasat (teoretická možnost přenosu do Evropy), je také virového původu, ale mezi oběma původci není ani imunologická příbuznost

Pôvodca: Togavirus
- odolnost viru je poměrně malá (na rozdíl od původce AMP)






Zdroje a šíření:

- přímo - nemocná prasata a prasata v inkubační době (sekrety, exkrety a jatečné odpady)
- nepřímo - krmivo, stelivo, voda, člověk

Nakažení:
- per os
- per cutis
- oční spojivkou
- kapénkovou infekcí

Forma: 1 perakutní, 2. akutní, 3. chronická

Klinické příznaky:
- inkubační doba 3 - 4 dny
- teplota 40 -42 st.C
- záněty spojivek, výtok z nosu, pokašlávání
- zácpa, úporný průjem s krví
- tečkovité krváceniny v kůži
- za 6 -8 dnů úhyn nebo přechod do chronického stadia

PA-nález:
- mízní uzliny zvětšené s krváceninami a prosáklé krví
- na sliznicích trávicího ústrojí, pánvičky ledvinné, močového měchýře, hrtanu a průdušnice tečkovité krváceniny
- krváceniny také pod pleurou endokardu, pouzdrem ledvin, v kůži a podkoží
- na střevní sliznici prominující vředy


Leptospirózy

21. února 2011 v 12:00 | ADMIN |  Články

Leptospirózy

Autor: MVDr. Miroslava Jirková
Kategória: Infekčné choroby

Některé sérotypy vyvolávají akutní průběh onemocnění u psů a koček, které je provázeno žloutenkou, selháním jater a ledvin. Onemocnění se většinou vyskytuje v přírodním ohnisku, je přenosné i na člověka. Onemocnění se vyskytuje převážně ve 2 klinických formách
Leptspira interrogans

Žloutenka psů (Weilova nemoc)

Původce:
Leptospira icterohaemorrhagiae

Leptospira icterohaemorrhagiae

- hlavním rezervoárem jsou potkani, u nich onemocnění probíhá latentně, protože leptospiry jsou trvale v ledvinách. Močí sekundárně znečišťují potravu a vodu.

Přenos:
- neporušenou sliznicí
- perkutis

Inkubační doba:
- 7 - 14 dní

Klinické příznaky:
leptospiry se pomnoží v krvi po 2 - 8 dnech pronikají do ledvin a jater. Nejprve se objeví všeobecné klinické příznaky apatie, nechutenství, zvracení, žluté zabarvení sliznic a kůže. Úhyn do 14 dní v důsledku funkční poruchy jater a ledvin.

Úhyn pitva

Diagnostika: na základě
- anamnézy
- klinických příznaků
- laboratorního vyšetření - sérologické
- kultivační

- biologický pokus - morčata

Léčba:
1. specifická
- hyperimunní sérum
- antibiotika

2. symptomatická
podpůrná léčba jater
diuretika
rehydratační roztoky

Prevence a profylaxe:
- vakcinace monovalentní vakcínou
- polyvalentní vakcínou
sss

---------------------------------------------------------------------

Tyf psů (Stuttgartská nemoc)

Původce:
Leptospira canicola

Leptospira canicola

Přenos:
- perorálně
- perkutánně od nemocných psů

Inkubační doba:
4 - 7 dní

Klinické příznaky:
- teplota je mírně zvýšená, nechutenství, žíznivost, krvavý průjem, srst matná, oči zapadlé, v dutině ústní se tvoří zarudlá místa, později se vytváří vředy. Z dutiny ústní cítíme hnilobný pach a také po moči. Všechny sekrety jsou cítit po moči. Dále následují křeče. K úhynu dochází za 9 - 14 dní v důsledku selhání funkce ledvin.

Diagnostika: na základě
- anamnézy
- klinických příznaků
- laboratorního vyšetření - sérologické
- kultivační
- biologický pokus - morčata

Léčba:
1. specifická
- hyperimunní sérum
- antibiotika

2. symptomatická
podpůrná léčba jater
diuretika
rehydratační roztoky

Prevence a profylaxe:
- vakcinace monovalentní vakcínou
- polyvalentní vakcínou
sss

---------------------------------------------------------------------


Choroby rohovky a spojivky

16. února 2011 v 12:00 | ADMIN |  Články

Choroby rohovky a spojivky

Autor: MVDr. Stanislav Kollar
Kategória: Chirurgia (Oftalmológia)

Choroby spojivky (conjunctivitis)

Příčina:

vlivy mechanické, chemické, infekční

Příznaky: ( formy zánětu )
1. akutní katarální - překrvení, serózní až mucinozní výtok
2. chronická katarální - mírné překrvení, hlenovitý výtok
3. hnisavá - zduření víček, překrvení, hnisavý výtok
Léčba:
- katarální zánět - výplach borovou vodou, oční mast, kapky
- hnisavý zánět - výplach oka, aplikace antibiotických mastí


Svrab oviec

14. února 2011 v 12:00 | ADMIN |  Články

Svrab u oviec

Autor: MVDr. Stanislav Kollar
Kategória: Parazitné choroby
Ovce
- chronické parazitární onemocnění

Původce:

Psoroptes ovis (Prašivka ovčí)
Psoroptes ovis
- viditelný pouhým okem (na hranici viditelnosti)

- cizopasí pouze u ovcí

- živí s tkáňovým mokem a výpotkem













Zdroje a šíření:

1. přímý přenos - klinicky a latentně nemocné ovce

2. nepřímý přenos - ovčácký pes, člověk, prostředí ovčína

Klinické příznaky:

- ink. doba několik dní až 3 měsíce - závis na množství zákožek, na prostředí a stavu zvířat

- neklid, pruritus (večer, v noci)
Terapie: Neocidol


Žltačka u HD

11. února 2011 v 12:00 | ADMIN |  Články

Žltačka u HD (Icterus)

Autor: MVDr. Stanislav Kollar
Kategória: Vn. choroby a infekčné choroby
vzniká přítomností žlučových barviv v krvi, všecny tkáně barví žlutě
Žltačka
Příčiny
- podle mechanismu vzniku:

1. Mechanická - ucpání žlučovodu, žluč neodtéká do duodena(kameny, paraziti, nádory)

2. Parenchymatózní - poškození jaterních buněk infekčními nebo toxickými vlivy

3. Hemolytická - v průběhu otrav a krevních parazitárních chorob dochází k nadměrnému rozpadu červených krvinek, rozkladným produktem hemoglobinu je bilirubin.

Klinické příznaky:



*žlutě zbarvené sliznice a nepigmentovaná kůže

*žlutě zbarvené mléko

*moč nahnědlá

*stolice světlá

*poruchy trávení, hubnutí, apatie, ospalost, svědění

Terapie:

*ochranná léčba jater

*dietní opatření


ZDROJ: MVDr. Kollar


Tuberkulóza (TBC)

7. února 2011 v 12:00 | ADMIN |  Články

Tuberkulóza (TBC)

Autor: MVDr. Stanislav Kollar
Kategória: vn. choroby a infekčné choroby

Historie:
- písemné zmínky u Peršanů, Indů, Číňanů, Řeků

- rozšířila se procesem domestikace

- Hipokrates a Aristoteles se o ní zmiňují ve svých spisech

- R. 1882 německý lékař R.Koch objevil původce- Bacillus kochi - to dalo základ k boji proti TBC

- Počátky tlumení u nás již roku 1924, pak po druhé světové válce začalo koncem padesátých let a r 1968 byla skotu zlikvidována
Původce:

Je známo 5 druhů zárodků způsobujcích TBC, které se od sebe liší tvarem, růstovými vlastnostmi a patogenitou pro různé druhy.


1. typ lidský - Mycobacterium tuberculosis

2. typ hovězí - Mycobacterium bovis
Mycobacterium bovis
Obrázok: Mycobacterium bovis
3. typ ptačí - Mycobacterium avium

4. typ myší - Mycobacterium murinum


5. typy nestálotepelné

Málo odolné
- na slunečním zářen za 2 hod.

- 100 st.C okamžitě

- 70 st.C za 1 min.
Zdroje a šíření: 1. Nemocná zvířata s otevřenou formou

2. Kapénková infekce, prach

1. Alimentárně - voda, krmivo, trus močůvka

Patogenese:

Po vniknutí zárodků do organismu se zachytí v některém z orgánů (např. plic) a tam vznikne zánětlivá specifická reakce tkáně. Primární afekt, z tohoto místa se zárodky pak šíří do korespondujících mízních uzlin - vzniká primární komplex. Má-li organismus dost protilátek, může se proces omezit jen na primární komplex. Jinak se zárodky šíří krevní a lymfatickou cestou do jiných orgánů a tvoří tam drobné uzlíčky (v jednom či více orgánech) - miliární TBC.

Pokud TBC postihne všechny orgány, jedná se o generalizovanou tuberkulózu. Na výstelkách tělních a serózách se tvoří TBC uzly připomínající perly - perlovina.
Pulmo (Bo) - TBC
Obrázok: Pľúca HD postihnuté TBC


Klinické příznaky:

Plicní TBC - krátký suchý kašel měkolik měsíců po nakažení. Později namáhavý dech, spontánní záchvatovitý kašel, výhoz sputa, zpomalené přežvykování, hubnutí. Hynutí v celkové tělesné sešlosti.

TBC mléčné žlázy - vyvíjí se pomalu, zpočátku jen změněné mléko, v parenchymu postupně uzly, které splývají - vemeno asymetrické a hrbolaté.

TBC trávicí soustavy - klinické příznaky málo typické. Střídají se zácpy a průjmy, později krev s hnisem ve stolici, nadýmání koliky.

TBC pohlavního ústrojí -
poruchy cyklu, hlenohnisavý výtok.

Perlovina - pohrudnice, pobřišnice, osrdečník.

Diagnóza:


A. alergologické zkoušky - vysoká spolehlivost (98%), technická nenáročnost, provádění a posuzování provádí vetrinární lékař. Tuberkuli je tuberkulózní antigen - cizirodá bílkovina. Tuberkulinační zkouškou zjišťujeme nakažená zvířata na základě vytvořené alergie. Simultánní tuberkulinace - vyšší reakčn číslo svědčí pro daný typ.

Oční tuberkulinace.

B. klinické vyšetření

C. mikrobiologické vyšetření - sekrety, exkrety, změněné orgány a mízní uzliny

D. patoanatomické vyšetření

E.serologické a hematologické vyšetření má jen malý význam.
Prevence:

- kontrola přesunů

- pravidelné vyšetření v rámci SZ

Střečci u Koní

4. února 2011 v 12:00 | ADMIN |  Články

Střečci u Koní

Autor: MVDr. Dominika Švehlová
Kategória: Vn. parazity

Střečci patří mezi specializovaný parazitický dvoukřídlý hmyz, jehož larvy parazitují v těle býložravých zvířat, kde vlastně v teple a bezpečí přečkávají zimu. Bývají specializovaní vždy na jednoho hostitele, v němž se mohou úspěšně vyvíjet. Dospělí jedinci, podobní chlupatým mouchám, jsou neškodní, mají zakrnělé ústní ústrojí a brzy hynou. Podle toho, kde v těle svých hostitelů larvy přežívají, se střečci rozdělují na

nosní (čeleď Oestridae), parazitující především v nosních, vedlejších a lebečních dutinách ovcí, koz, muflonů a jelenovitých, u koní nemají žádný význam,
podkožní (čeleď Hypodermatidae), parazitující hlavně pod kůži či v páteřním kanálu skotu a jelenovitých, některé druhy "omylem" mohou dočasně parazitovat i v koních, a
žaludeční (čeleď Gasterophilidae), parazitující v trávicím traktu koňovitých.


Předpokládá se, že v současné době není v České republice, na rozdíl od jiných evropských zemí, příliš hojný výskyt "koňských" žaludečních střečků; zato poměrně běžný "srnčí" podkožní střečci (Hypoderma diana) zaznamenávají v posledních letech početní nárůst a kromě srnčí zvěře lze jejich larvy stále častěji nalézt na domácích sudokopytnících i na koních. Příčinou většího výskytu střečka srnčího u koní v posledních letech je pravděpodobně velká početnost srnčí zvěře a její silné napadení tímto střečkem na našem území. Podílí se na tom i zvyšující se počet koní a v neposlední řadě i teplé jarní a letní počasí, které je příznivé pro líhnutí a množení střečků.

Není střeček jako střeček. Koně mohou napadnout dva "typy" střečků - žaludeční, kteří jsou na koně specializovaní a tudíž v nich projdou celým vývojem, a někteří podkožní, kteří na koně specializovaní nejsou a vývoj larev v koňském těle je pro ně víceméně "smrtelný omyl". Protože v našich krajích se momentálně setkáme spíš s podkožními střečky, podívejme se nejdříve na ně.

Podkožní střečci


Patří k nim například Hypoderma bovis (parazituje u skotu), H. lineatum (skot), H. diana (srnec, méně jelen, daněk, muflon), H. acteon (jelen). Dospělí jedinci podkožních střečků jsou 11-16 mm velké chlupaté mouchy. Oplozené samičky nalétávají v období od května do srpna za teplých a slunných dnů na pasoucí se zvířata, na jejichž spodní části těla kladou vajíčka. Z nich se během 3-5 dnů líhnou asi 1 mm velké larvy, které pomocí ústních háčků a enzymů pronikají pod kůži. Larvy H. bovis postupně migrují podkožím k páteři, larvy střečků parazitujících na jelenovitých (H. diana a H. acteon) migrují k páteři zcela výjimečně a zůstávají celou dobu v podkoží v oblasti hřbetu; na těchto místech přečkají zimu. Koncem zimy a začátkem jara larvy v podkoží dozrávají a vytvářejí typické tzv. střečkové boule, což jsou vazivové uzly s dýchacím otvorem. V těch se larvy dvakrát svlékají a dosahují konečné velikosti až 30 mm. Poté během března a dubna pomocí enzymů narušují kůži, aktivně opouštějí hostitele a vypadávají na zem, kde se zakuklí. Po 40-60 dnech se z kukel líhnou dospělé mouchy, během teplých dnů se shromažďují na slunných místech a páří se.

Vývojový cyklus podkožních střečků u koně.
Obr. 1: Vývojový cyklus podkožních střečků u koně.
1 - kukla, z níž se vylíhne 2 - dospělý střeček; 3 - samička klade vajíčka ve shlucích do srsti na spodní části těla hostitele; 4 - z vajíček se líhnou larvičky 1. stádia, které se aktivně zavrtají pod kůži a migrují do oblasti hřbetu; 5 - v podkoží hřbetu se larvy dále vyvíjejí a vytvářejí charakteristické uzly s dýchacími otvory; u koní však již nedozrají a hynou.

Srnčí střeček u koní
Díky tomu, že larvy podkožních střečků jelenovitých nepronikají do vnitřních orgánů hostitele jako podkožní střečci skotu a jejich enzymy jsou mnohem slabší, poškozují svého hostitele mnohem méně; na druhé straně jich v těle hostitele mnohem více přežije, protože v něm nevyvolají tak bouřlivou obrannou reakci.

Napadené koně poznáme podle typických uzlů s otvory, nacházejících se především na hřbetě, méně na krku či jiných místech těla. Larvy se v nich vyvíjejí různě dlouho, nakonec však spontánně hynou, protože kůň není skutečným hostitelem tohoto střečka. Většinou je třeba je z uzlů mechanicky odstranit, někdy se samy vstřebají. Uzly pak postupně mizí a otvory se během 2 - 3 týdnů zacelí. Výjimečně vznikne v místě uzlu absces.

Samotná přítomnost uzlů nemá ze zdravotního hlediska u koní velký význam. Mohou způsobit potíže, pokud se kůň i nadále sedlá, mohou vyvolat alergickou reakci. Nálet much obvykle zneklidňuje koně na pastvinách, což je samozřejmě nežádoucí z hlediska jejich výkonnosti pod sedlem.
Jak bojovat proti srnčím střečkům

Těžko může někdo z obyčejných majitelů koní ovlivnit stav srnčí zvěře v okolí svých pastvin, přesto bude vhodné se dát do boje proti jejich střečkům.

1. Protože samičky střečků kladou vajíčka během jarních a letních teplých dnů, je vhodné v lokalitách s výskytem střečka srnčího omezit v tomto období pastvu koní, zejména přes poledne. Mělo by stačit umístění koní v tuto dobu do stínu.

2. V chovech s častějším výskytem podkožních střečků u koní lze použít přípravky obsahující avermektiny (ivermectin, moxidectin). Přípravek je třeba aplikovat ve stádiu migrace larev, tj. od počátku července do konce listopadu. Protože larvy střečka srnčího nemigrují během svého vývoje do páteřního kanálu a do vnitřních orgánů, jsou rizika spojená s jejich úhynem ve tkáních minimální.

3. Pokud se napadení larvami střečka zjistí u koní až ve stádiu kožních uzlů, je nejvhodnějším řešením mechanické odstranění larvy dýchacím otvorem po jeho případném rozšíření skalpelem a následné ošetření vzniklé rány. Některé uzly je zapotřebí nechat uzrát. Rozmáčknutí larvy v těle může vyvolat alergickou reakci.


Žaludeční střečci

Patří sem například Gasterophilus intestinalis, G. hemorhoidalis, G. inermis, G. nigricornis, G. nasalis, G. pecorum. Všichni parazitují u koňovitých. Dospělci jsou zavalité ochlupené mouchy, které dosahují velikosti až 16 mm a barvou i tvarem připomínají čmeláky. Žijí jen po dobu páření a kladení vajíček a nepřijímají potravu. Jsou aktivní během teplého počasí (poledne) přes léto, ale mohou létat až do prvních mrazů. Přilepí většinou nažloutlá vajíčka na srst hostitele, umístění záleží na druhu střečka: lze je najít na hrudních končetinách, lopatkách, ve slabinách (G. intestinalis), samičky jiných druhů kladou vajíčka i na čelisti, pysky, nozdry, tváře.

Kůň vajíčka slízne a vlhko, teplo a CO2
většinou stimulují vylíhnutí larviček; u některých druhů se larvy sami aktivně líhnou a migrují do dutiny ústní. V ústní dutině (pysky, jazyk, dásně) se larvy svlékají a asi 3 týdny se vyvíjejí, pak se usazují v různých částech trávicího traktu, např. v jícnu, žaludku, střevech, konečníku. Zde se přichytí háčky a jinými příchytnými orgány, kterými poškozují sliznici. Asi za 7 měsíců (na jaře) dozrají a odcházejí z hostitele trusem ven. Ve vnějším prostředí se zakuklí. Za několik týdnů z kukel vylétnou dospělci, kteří se hned páří a nalétávají na hostitele.

Vývojový cyklus Gasterophilus intestinalis, který trvá jeden rok.
Obr. 2: Vývojový cyklus Gasterophilus intestinalis, který trvá jeden rok. 1 - dospělá oplozená samička nalétává na koně; 2 - na srst hrudních končetin naklade vajíčka; 3 - kůň vajíčka slízne; 4 - v prostředí jeho dutiny ústní se vylíhnou larvičky, které se zavrtají do měkkých tkání a dvakrát se svlékají; 5 - larvy se po polknutí dostávají na specifická místa trávicího traktu, 6 - kde přečkají zimu (zde žaludek) a dozrají; 7 - po dozrání se uvolní a trusem odcházejí ven; 8 - na zemi se zakuklí; 9 - z kukly vylétne dospělá moucha, která se hned páří a oplozená samička opět vyhledává hostitele.

Koňský střeček u koní Gasterofilóza postihuje většinou mladé koně chované na pastvě. Projevuje se střídavým apetitem až apatií, hubnutím a vzácně kolikovými bolestmi. Někdy se tato parazitóza projevuje anémií (následek krvácení do trávicího traktu) se zrychlenou srdeční činností a slabým pulsem, či sliněním.

V případě, že se v trávicím traktu nachází malý počet larev, nedochází k vážnému poškození sliznice a často se to na zdravotním stavu nijak specificky neprojeví. Při větším napadení však odebírají živiny, takže koně hubnou, v závažnějších případech se objevují koliky, záněty, vředy a vážné trávicí poruchy. Masivní napadení parazity však může vyvolat i zánět sliznice ústní dutiny (potíže při polykání a žvýkání) či konečníku. U koní trpících gasterofilózou dochází k oslabení organismu s predispozicí k různým onemocněním či sníženou výkonností. Výjimečně lze najít larvy v trusu.

Prevence, léčba

I v případě žaludečních střečků máme několik možností boje.

1. Koně lze chránit proti náletům střečků odváděním z pastviny během slunečných letních až podzimních dní.

2. Vajíčka lze mechanicky odstranit, což je však pracné a druhý den mohou samičky naklást nová. Končetiny s přichycenými vajíčky lze omýt teplou vodou (ca. 43-44 °C), tím se stimuluje vylíhnutí larviček, které se smyjí pryč nebo se zahubí lokálními ektoparazitiky.

3.Odčervení koně přípravky obsahujícími avermektiny. To má smysl v době, kdy samičky přestanou klást vajíčka, čili po prvních mrazech. Avermektiny zabíjejí larvy střečků v dutině ústní i střevech. V rámci celkového snížení počtu střečků v dané lokalitě se doporučuje několikrát odčervit koně od prosince do jara, a to po tři zimy a v celé oblasti, včetně nově dovezených jedinců.

Obecně je třeba dodržovat zásady boje proti hmyzu:
úklid hnoje, udržovat čisté stáje a výběhy
nehnojit pastvinu během pastevní sezóny
koně nedávat na mokré a špatně drénované pastviny
staré a mladé koně držet odděleně.

A taky je vhodné dodržovat obecně platné zásady odčervování:

odčervovat všechny koně najednou
nově příchozí koně izolovat a odčervit
sestavit antiparazitární program dané stáji "na tělo"
kontrolovat účinnost odčervení pravidelným vyšetřením trusu
odčervovat vhodnými prostředky
střídat odčervovací přípravky.


Ketóza bahníc

2. února 2011 v 14:01 | ADMIN |  Články

Ketóza bahníc


Autor: MVDr. Stanislav Kollar
Kategória: Vn. choroby

- akutní porucha metabolismu, vyvolaná nedostatkem glycidů v KD

- postihuje bahnice v posledním měsíci březosti nejčastěji v zimě a předjaří

Příčiny:

- nedostatečná výživa bahnic v posledních 2 měsících gravidity

- náhlá změna v krmení

- hladovění

- chladné počasí

Patogenetické schéma:

- nedostatek energie v posledních týdnech březosti

- hypoglykémie

- ketonémie, ketourie, metabolická acidóza

- dysfunkce ledvin, proteinurie, urémie


Klinické příznaky:

- objeví se zpravidla 2 -3 týdny před porodem

- teplota postupně klesá až na 36 st.C

- zvířata se vzdalují od stáda, apatie, slepota

- anorexie

- motorika bachoru zastavená, obstipace

- třesy, tonicko-klonická křeče

- ataxie, ulehnutí, kóma, úhyn do 7 dnů



Stanovení diagnózy:

- zhodnocení anamnézy

- klinické vyšetření

- vyšetření moči - ketourie
Diferenciální diagnóza: Listerióza, hypokalcemie, hypomagneziemie

ZDROJ: Kollar